Paříž (Francie)

Paříž (Francie) Paříž – na březích Seiny

Paříž, to jsou především nádherné historické ulice přeplněné zamilovanými páry trávícími zde své líbánky. Paříž to je také dominanta Eiffelovy věže bdící nad poklidným chodem města. Francouzské hlavní město ale nabízí mnohem více, než to. Pojďme se na jeho lákadla společně podívat…

Být okouzlen Paříží


Paříž má kouzelnou moc – je velmi romantická. Uchvátí vás už při prvním pohledu svými úzkými ulicemi vydlážděnými kočičími hlavami, širokými bulváry a prostornými náměstími, Každý má svou Paříž a Paříž má pro každého něco,
Paříž byla po staletí pohostinná ke svým návštěvníkům, cílem vášnivých milenců, útočištěm před vichřicemi krve a ohně. Přesto však zůstává stále mladá.

Francouzský spisovatel Cau popisuje Paříž jako „ženu, jejíž krásnou tvář, která bude stále vypadat jako tvář pětatňcetileté ženy, zastírá závoj moudrosti. Seina zahaluje její krk jako smaragdová brož, její derrière není vysoký ani nízký a měšťácký makeup nemůže ukrýt její slibnou, vyzývavou a lákající rozpustilost. Londýn, Madrid, Moskva, Tokio, Berlín – to jsou muži. Paříž je ženou. “
Paříž Victora Huga nebo Henryho Millera, Honoré de Balzaka nebo Ernesta Hemingwaye, Moliéra nebo lonesca, Renolra nebo Picassa. Paříž stejná, a přece jiná.

Paříž politických uprchlíků nebo vzpurných básníků, autorů hledajících úvodní větu svých knih nebo umělců pronásledovaných svými vzory. Paříž stejná, a přece jiná.

Paříž křupavých baketek, křehoučkých croissant (rohlíků), červeného bordeauxského a čirého šampaňského. Paříž ruských, čínských, severoafrických, židovských a jiných restaurací. Tak francouzská, tak kosmopolitní.
Elegance Champs-Elysées, vulgárnost Plgalle, intríkářská Latinská čtvrť, měšťácká Paříž Fochova bulváru. Louvre, Galérie Lafayette, Paříž stejná, a přece jiná. Paříž velké diskuse: je městem nyní upadajícím nebo její budoucnost teprve přijde? Nenáviděná, milovaná, uctívaná a obdivovaná. Paříž stále poskytující své jedinečné a věčné kouzlo.

Pařížský místopis

Paříž leží v severozápadní části Francie na řece Seině, 373 km od ústí řeky Seiny do kanálu La Manche, Zabírá plochu přibližně 104 km2, Větší část města je plochá, nejvyšším místem je Montmartre (vysoký 128 m), Seina se rozděluje v centru města a protéká mezí dvěma ostrovy – lle de la Cité a lle St.-Louis.

Centrum Paříže, nejstarší část města, leží na pouhých 14 km a je poměrně snadné ji poznat. Ohraničují ji hlavní městská nádraží St.-Lazare Nord Est Lyon Austerlitz a Mont-parnasse. Střed města zahrnuje 10 městských čtvrtí, domy vládních institucí, veřejných záležitostí, vzdělání a kultury a většinu městského obchodu.

Bývalé centrum města, severní a severovýchodní oblast, jeli obydlena dělníky a přistěhovalci s nízkým ekonomickým standardem. Jižní čtvrtě patří především lehkému průmyslu a obchodu. Galérie a oblíbená místa oddechu a zábavy můžete najít v Montmartru, v Quartier 18. Na severozápadě jsou Quartiers 16 a 17, renomované čtvrti s mnoha domy postavenými původně pro šlechtu.

Třebaže Paříž je hustě zastavěným městem, její široké třídy, bulváry a prostorná náměstí ponechávají i místa, kde se dá dýchat. Důležitými parky jsou Tuileries, Luxembourg, Jardin des Plantes Champ-de-Mars Montsouris a Monceau.

Je zajímavé a stojí za to vědět, že dnešní Pařížané zdědili hodně z Haussmannových postojů. Touží po neustálé činnosti, změně, obřích projektech, novinkách. Když se po několikaleté absenci vrátíte do Paříže, můžete najít celé ulice, ne-li oblasti, změněny k nepoznání. Dobrým příkladem z posledních let jsou Les Halles, místo, kde byla ve 12, století založena pařížská tržnice. Emile Zola nazval toto obrovské malebné místo „břichem Paříže“. Milovníci filmů si ho možná pamatují jako hlavní místo děje filmu Sladká Irma z roku 1960. Tržiště bylo mezi lety 1960 a 1979 vytlačeno za hranice města a nahrazeno monumentálním, věhlasným nákupním centrem, V jeho 4 podzemních poschodích ze skla a hliníku je umístěno 200 obchodů, 10 kin, 12 restaurací a muzeum.

Jednotlivé prvky tohoto jevu – přesnost, zručnost a schopnost – zaručují, že Paříž nebude v příštích letech stagnovat. Mnoho míst kolem města dostane nový charakter a profil. Známky těchto změn jsou už dnes zřejmé.

Plány na devadesátá léta se zaměřují na jeden z největších problémů, který stojí před francouzským hlavním městem. Asi 10 miliónů lidí (pětina populace Francie) bydlí v pařížských vnějších čtvrtích. Většina Pařížanů pracuje ve městě, což vyústilo v obrovské dopravní problémy pro milióny pracujících, kteří každý den směřují do města.

Byla vypracována řada plánů na uvolnění dopravní zácpy. Ke staré dálnici se má postavit dálnice nová. Ta vytvoří širší okruh okolo města, zahrnující blízké okrajové čtvrtě, a snad zredukuje automobilovou dopravu proudící branami města. Dalším cílem je podpořit velké společnosti, které zaměstnávají desítky tisíc pracujících, aby své úřady přestěhovaly mimo Paříž.

Aby se zmírnily extrémní parkovací problémy, byla postavena obrovská podzemní parkoviště včetně toho, které se rozkládá pod Jardin des Tuileries. Další navrženou možností je použít Seinu jako kanál pro městskou dopravu. Jádrem myšlenky je to, že říční čluny budou přepravovat cestující k zastávkám podél nábřeží. To by samozřejmě vyhovovalo lidem, kteří žijí a pracují poblíž Seiny. Není to myšlenka nová, řeka se pro dopravu využívala už ve 20. letech, ale od té doby se na ni zapomnělo.

Architektura

Každá epocha v dějinách architektury zanechala na Paříži svou pečeť. Přesto spolu různé městské památky existují v harmonii, a ne v nepřeberném zmatku, jak by se mohlo zdát, Různé styly se vzájemně doplňují a vytvářejí tak bohatou a zajímavou mozaiku.

Z několika památek, které přežily z raného římského období (viz Historie v kostce), stojí nejvíc za zmínku lázně Čluny na křižovatce bulvárů St. Michel a St. Germain. Naproti tomu se uchovalo několik z mnoha raně středověkých klášterů a kostelů.

Stavba katedrály Notre-Dame začala v roce 1163, pokračovala do roku 1250 a výsledek odráží pozdní gotický styl. Notre-Dame je pro celou Evropu příkladem, který byl často napodobován. Dalším výjimečným příkladem je raně gotická bazilika St. Denis na severu Paříže.

Tyto a jiné chrámy vyjadřují úspěchy, kterých gotická architektura, malířství a sochařství dosáhly. Měli bychom se také samozřejmě zmínit o skleněných barevných oknech, které tehdejší umělci přeměnili na jakési „knihy“, ilustrované scénami ze Starého a Nového Zákona, Nádherný příklad umění katedrálního skla můžete nalézt v chrámu La Sainte Chapelle, který ve 13. století postavil Ludvík IX, Svatý.

Renesanci do Paříže uvedl František I. Za pomoci svého architekta postavil nádvoří paláce Hotel La Cour Carrée a vnitřní nádvoří paláce Hotel Carnavalet, kde je umístěno muzeum pařížské historie od nejstarších dob po renesanci.

Barokní sloh, který vznikl začátkem 17. století v Itálii, se nikdy v Paříži neujal. Připomíná ho jen velmi málo pařížských památek, Za zmínku stojí dvě: l’Eglise St.-Paul a Le CollŹge des Quatre Nations, nyní domov Francouzské akademie.

Klasicismus z konce 18. století zasáhl Evropu jako reakce proti baroku a touha vrátit se do starých časů. Byly to například chrám Madelaine s řeckými chrámovými prvky a Are de Triomphe na Place de l’Etoile, Francouzi tomuto slohu říkají „První císařství“ a myslí přitom samozřejmě na Napoleona.

Působivým příkladem stylu Druhého císařství z konce 19. století je budova pařížské Opery, Její architekt Garnier ho definoval jako „styl Napoleona III.“ a sám Napoleon tuto poklonu nepřehlédl.

Secese (art nouveau) dosáhla do Paříže na začátku 20. století a přinesla rytiny rostlinných motivů a propletených větviček v kovu a v kameni, Tehdy byly postaveny první linky metra a některé secesně vyzdobené vchody do stanic lze vidět dodnes.

Moderní funkcionalismus z meziválečného období, jemuž se podařilo uchovat velkého ducha architektury, je v Paříži velmi zřetelný. Příkladem je třeba Palais de Chaillot, Byl postaven pro mezinárodní výstavu v roce 1937 a odráží obrovský entuziasmus, se kterým přijali tehdejší architekti nové stavební materiály, beton a ocel.

Nejvýznačnějšími konstrukcemi posledních let jsou mrakodrapy ze skla, lehkých kovů a předpjatého betonu v Montpar-nasse Quartier La Défense Centre Georges Pompidou, nové obchodní centrum Les Halles a vědecký komplex v La Villete

Podnebí

Paříž má příjemné klima. Město leží na hranicích mezi severní a jižní Evropou a má tedy podnebí charakteristické pro každou část, Je těžké definovat přesně roční období. Podzim může být méně nebo více deštivý nebo může být částečně zataženo. Ačkoliv zima přináší několik sněžných dnů, sníh se obvykle okamžitě rozpustí, Teploty se pohybují okolo 10°C. Jaro je obdobím dešťů a několika krásných dnů. Léto může být nesnesitelně horké s občasnými bouřkami a lijáky. Naštěstí je Paříž místem, kde často vanou západní větry, které zabraňují vážnějšímu znečištění ovzduší jako v jiných velkých městech, Kdy bývá nejlepší počasí k návštěvě Paříže? Na to není žádná odpověď, záleží na štěstí.

Paříž v číslech

  • Rozměry (z ptačího pohledu): 12 km x 9 km
  • Nejdelší ulice: rue Vaugirard – 4,2 km
  • Nejkratší ulice: rue Degres – 6 m
  • Nejširší ulice: Fochův bulvár – 120 m
  • Nejužší ulice: Chat qui Péche – 2,5 m
  • Nejstarší dům: rue Volta č. 3, postaven roku 1407
  • Nejstarší strom: Vivani St., zasazen kolem roku 1600
  • Nejvyšší konstrukce: Eiffelova věž – 320 m
  • Nejvyšší budova: věž Montparnasse – 120 m
  • Nejvíce obydlená čtvrť: Quartier 15 – 225 000 obyvatel
  • Nejméně obydlená čtvrť: Quartier 1-19 000 obyvatel
  • Usazení cizinci: 370 000
  • Průměrná teplota (posledních 30 let): 11,5°C
  • Průměrný počet sněžných dnů: 15
  • Průměrný počet dnů nad 30°C: 6
  • Počet obchodů: 67 000
  • Počet muzeí: 85
  • Počet kin: 500 (122 000 míst)
  • Počet divadel: 61
  • Počet koncertních sálů: 48

Hodnocení článku

1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (hlasů: 13, průměr: 3.92 z 5)
Loading ... Loading ...

Napsat komentář

Created by:
MFÁčko.cz